Dukovany – Grilovačka pro celý stát

Dukovany – Grilovačka pro celý stát

Aneb proč jsem hlasoval NE!

Nevím, zda víte či nevíte, ale plánovaná státní půjčka na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech činí 23 až 30 miliard eur, tedy přibližně 563,5 až 735 miliard korun. Státní dluh České republiky přitom dosáhl ke konci září 2026 přibližně 3,88 bilionu korun. I kdybychom měli každý rok vyrovnaný státní rozpočet a navíc 30 miliard korun na splácení dluhu, spláceli bychom jej bez úroků přibližně 129 let. To jsou více než čtyři generace. Pokud bychom k současnému státnímu dluhu připočítali ještě minimální odhad půjčky na výstavbu Dukovan ve výši 563 miliard korun, prodloužila by se doba jeho splácení za stejných podmínek přibližně na 148 let. Tento smyšlený příběh jsem použil, protože jsem dlouho hledal přirovnání, aby to takzvaně pochopil i ten poslední, až mě na něj navedl jeden z úplně nejlepších kamarádů.

Zde hlasování ☝️ 

Náš smyšlený příběh začíná v obci jménem Dukovany, která je zadlužená až po uši. Obec splácí staré půjčky, úroky a hledá peníze na opravy silnic, školu, veřejné osvětlení i běžný provoz. Jednoho dne však její starosta dostane pozvání na jednání se zástupci vlády České republiky. Ti mu představí plán na vybudování obrovského grilovacího areálu, který má po několik desítek let sloužit nejen místním obyvatelům, ale také širokému okolí. Vysvětlí mu, že právě Dukovany jsou pro takový projekt vhodným místem, protože zde již několik desítek let stojí jeden z nejdůležitějších grilovacích areálů.

Starosta s plánem souhlasí a svolá veřejné shromáždění ve své obci. Zpráva o plánované výstavbě se však rozšíří i do okolí, a tak si jeho vystoupení přijdou poslechnout nejen obyvatelé Dukovan, ale také lidé ze sousedních vesnic a vzdálenějších měst. Všichni jsou zvědaví, co se má stavět, kolik to bude stát a jaké výhody jim nový areál přinese. Starosta předstoupí před shromážděné občany a začne svůj projev.

„Milí spoluobčané z blízkého i dalekého okolí, všichni dobře víme, jak v posledních letech rostou ceny potravin a jídla v restauracích. Proto Vám dnes přináším dobrou zprávu. Právě zde, v našich Dukovanech, vybudujeme obrovský grilovací areál, který bude sloužit nejen nám, ale také obyvatelům celé České republiky. Budeme mít vlastní grily, prodejnu potravin, posezení, hudbu, dětské hřiště i prostor pro rodinné oslavy. A především si zde budeme moci dopřát jídlo a potraviny za dostupnější ceny. Celý areál bude patřit státu, a proto věříme, že díky této společné investici v budoucnu výrazně ušetříme.“

„Kdysi jsme byli uznávaní tím, že jsme si dokázali podobné grilovací areály vybudovat vlastními silami. Měli jsme schopné lidi, odborníky, zkušenosti i potřebné zázemí. Nevím, co se za ta léta změnilo. Jestli jsme přišli o některé schopnosti, odborníky, nebo jsme se jednoduše odnaučili spoléhat sami na sebe. Na jednání se zástupci vlády mi však bylo sděleno, že dnes už si na tak rozsáhlou stavbu vlastními silami netroufáme. Proto se stát rozhodl pověřit výstavbou našeho nového grilovacího areálu firmu až z daleké Jižní Koreje. Na jeho výstavbě se samozřejmě budou podílet také některé naše firmy.“

„Jenže náš stát je už nyní značně zadlužený a na takovou stavbu nemáme dostatek vlastních prostředků. Proto si budeme muset vzít další obrovskou půjčku, kterou budeme splácet několik desítek let. A protože tento grilovací areál nebude sloužit pouze obyvatelům Dukovan, ale celé České republice, bude jeho financování záležitostí celého státu.

Ale nemusíte mít žádné obavy. Nikomu z Vás nebudou domů chodit složenky ani faktury za výstavbu našeho grilovacího areálu. Nebudete muset každý měsíc vytahovat z peněženky například 350 korun a někam je posílat. O všechno se postará stát prostřednictvím svého rozpočtu. Ten totiž získává peníze z daní, které všichni odvádíme, například prostřednictvím DPH při každodenních nákupech, daní z příjmů a dalších příjmů státního rozpočtu.

A tak se může stát, že si ani neuvědomíte, kolik Vás náš společný grilovací areál ve skutečnosti stojí. Žádnou složenku totiž neuvidíte. Stát bude půjčku splácet z veřejných peněz, na jejichž vytváření se všichni podílíme. A věřte mi, že se nám tato investice v budoucnu vrátí v podobě levnějšího jídla, dostupnějších potravin a společných úspor.“

Tím starostův projev skončil. Lidé se začali postupně rozcházet ke svým domovům, ale cestou mezi nimi probíhaly živé debaty. Jedni si pochvalovali, jaký skvělý projekt se v Dukovanech chystá, druzí upozorňovali na další zadlužování státu a nejisté úspory.

Jeden z obyvatel se najednou ozval: „Vždyť my už tady v Dukovanech jeden grilovací areál máme! A podobný stojí také v Temelíně. Ten náš už sice stárne a jednou bude potřeba ho nahradit, ale proč máme stavět další tak obrovský areál na půjčku? Já mám známého v Temelíně a ten mi vyprávěl, jak jim kdysi také naslibovali hory doly. Že všechno bude levnější a jak na tom všichni vydělají. A nakonec? Skutek utek! Nic levnějšího prý nemají. A my tady v Dukovanech platíme za jídlo také čím dál víc, přestože už v republice dva takové areály stojí!“

Další obyvatel mu okamžitě oponoval, že bez podobných staveb by mohly být ceny ještě vyšší. Diskuse postupně přerůstaly v hádky. Jeden soused druhému vyčítal, že ničemu nerozumí, další na něj zakřičel, že je blbec, když takovou investici odmítá. Jiní zase nadávali těm, kteří projektu bezvýhradně věřili. Lidé, kteří spolu ještě ráno normálně hovořili, se najednou nedokázali shodnout ani na tom, zda bude grilovací areál pro jejich obec a celý stát přínosem. A zatímco se občané mezi sebou přeli, přípravy na výstavbu pokračovaly.

Začíná výstavba. Nakupují se grily, chladicí zařízení, stoly, židle, osvětlení, hudební aparatura a další vybavení. Budují se přípojky vody a elektřiny, sklady, prodejna i zázemí pro zaměstnance. Zajišťuje se doprava, bezpečnost a údržba. Stavební a dodavatelské firmy postupně dostávají zaplaceno z peněz, které si stát půjčil.

Po několika letech nastane slavnostní otevření. Starosta hovoří o velkém úspěchu a investici do budoucnosti. Přijíždí také významný delegát z hlavního sněmu ve vzdáleném městě jménem Brusel. Hraje hudba, lidé se scházejí a těší se na slibované výhody.

Jenže u pokladen nestačí věřit vlastním očím. Ceny jídla a potravin jsou téměř stejné jako v okolních vesnicích, některé dokonce vyšší. Obyvatelé nechápou, proč musí prostřednictvím společných peněz splácet státní půjčku a současně platit za jídlo stejně, nebo dokonce více než ve vedlejší vesnici.

Ozvou se také návštěvníci z jiných částí republiky. „Jak je možné, že musíme platit více než dříve? My jsme si žádnou půjčku osobně nevzali, nic jsme nestavěli, a přesto na to máme přispívat. A když si tady něco koupíme, zaplatíme stejně jako doma!“

Obyvatelé zůstanou stát jako opaření. Uvědomí si, že peníze z půjčky už byly vyplaceny stavebním a dodavatelským firmám. Část se proměnila v zisky jejich majitelů. Dodavatelé dostali zaplaceno, zatímco státu zůstaly dluhy, úroky a další náklady. A obyvatelé musí platit a platit dál.

Když začnou požadovat vysvětlení, předstoupí před ně delegát z Bruselu. Vysvětlí jim, že jejich stát je součástí společného trhu, který má svá pravidla. To, že stát vlastní grilovací areál, ještě neznamená, že si může libovolně určovat všechny ceny. Ty ovlivňují obchodní podmínky, provozní náklady a další okolnosti.

Jeden z obyvatel se zeptá: „Takže jsme se jako stát zadlužili, postavili vlastní areál, ale nemáme jistotu, že zde budeme nakupovat levněji?“

Delegát odpoví: „Samotná investice Vám konkrétní konečnou cenu nezaručuje.“

Lidé se otočí na starostu, který jim sliboval levnější jídlo a budoucí úspory. Teprve nyní si uvědomí, že se měli ptát mnohem dříve. Ještě předtím, než přijali plán půjčky, než se začalo stavět a než uvěřili slibům o budoucích úsporách.

A tím náš smyšlený příběh o grilovacím areálu v Dukovanech končí. A to určitě nevíte, že v Temelíně se plánuje výstavba modulárního grilovacího areálu.

Finanční závazky a rizika mohou přecházet na další generace, zatímco část ekonomického prospěchu připadne soukromým společnostem a jejich vlastníkům. Ti totiž nemusejí řešit, zda budou mít občané levné, nebo drahé potraviny, levnou, nebo drahou elektřinu. Jejich hlavním zájmem může být získat zakázku, dostat zaplaceno a dosáhnout zisku. Jejich podnikání je založeno na byznysu, nikoliv na povinnosti zajišťovat blaho lidu.

---

Zdroje:

Evropská komise, 22. prosince 2025:

https://europa.eu/newsroom/ecpc-failover/pdf/ip-25-3139_cs.pdf

Ministerstvo financí České republiky, zpráva o státním dluhu za 1.–3. čtvrtletí 2026:

https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/publikace/dluhove-portfolio-ctvrtletni-informace/2026/ctvrtletni-zprava-o-rizeni-statniho-dluhu-ceske-re-65501

Poznámka: Příběh o grilovacím areálu je smyšlené přirovnání. Zadlužení obce Dukovany, jednání jejího starosty s vládou, částka 350 korun měsíčně, vyprávění o známém z Temelína i bruselský delegát jsou součástí fikce. Ve skutečnosti neexistuje zvláštní měsíční poplatek 350 korun na výstavbu Dukovan. Státní půjčka na projekt je plánována jako návratný úvěr společnosti Elektrárna Dukovany II, nikoliv jako přímá povinná platba každého obyvatele. Výstavba nových bloků také sama o sobě neurčuje budoucí cenu elektřiny pro domácnosti. Výpočty 129 a 148 let představují hypotetické splácení státního dluhu při každoročním přebytku 30 miliard korun, bez započtení úroků, nových dluhů a dalších ekonomických změn. Výpočet 148 let navíc předpokládá přičtení celé minimální plánované půjčky k současnému státnímu dluhu, aniž by zohledňoval budoucí splátky úvěru společností Elektrárna Dukovany II.

Jak budete hlasovat vy všichni...je jenom a jenom na vás 🙂☝️🙂 já už stvrdil jasné Ne ‼️🙂

Zde hlasování ☝️