Pohled psychologa na současné dění

V současné době jsme svědky řady společensko-politických událostí.

Některé události a jejich opakování už vzbuzují přesvědčení, že jde o vzorce. Už to začíná být znepokojivé.

V různých mezinárodních srovnáních je patrný pokles úrovně vzdělání a všeobecného rozhledu českých studentů. 

Před převratem jsme platili za národy s nejvyšší úrovní všeobecného rozhledu jak u žáků základních, tak i středních škol. Naše učňovské vzdělávání nám doslova záviděl svět a jezdili se k nám učit systém.

Po převratu však došlo k velkým změnám, celospolečenským, systémovým. To se dotklo i školství. Rozvolnila se morálka, mládež už není tolik vedena k občanské výchově a úctě k vlasti a tradicím. 

Je jim naopak předkládán obraz českého národa jako malého, bezvýznamného.

Ve školství se to projevuje mimo jiné změnou formátu učení. Což samo o sobě není špatné, ale v důsledku je školský systém inspirován západním vzděláváním.

Speciálně v Americe je školství živým příkladem selhání společnosti a státu. 

Spojené státy americké jsou na špičce co do počtu sériových i masových vrahů na počet obyvatel v historii. Masoví vrazi způsobují více úmrtí při jedné události, kdežto sériový při různých příležitostech a samostatných událostech.

Minimálně posledních 6 let, ale vidíme to průběžně od roku 89 kolem velkých rozhodnutí, celospolečenských problémech, jak se ve společnosti vzbuzují silné emoce, předávání zodpovědnosti, předkládá se jediné řešení konfliktů – likvidace nepřítele, překrucují se slova, významy, interpretace zákonů – ústavy.

Pohled do veřejného prostoru a způsobu jednání a mluvení – myšlení – je pro psychologa výzkumnou laboratoří a exhibicí kognitních omylů, pieruet, vysvětlování kruhem, nic neříkajících gest a planých hodnot.

Nálepkování a ostrakizace se staly běžným způsobem, jak reagovat na jiný názor.

Vytváří se tu kasty lepších lidí, kteří mají správné názory, postoje, socioekonomický status podle kterého se primárně posuzuje hodnota hlasu/člověka.

Černobílé myšlení způsobuje rozkol ve společnosti. Ženy proti mužům, menšiny proti většině, mladí proti starým, východ proti západu… Generalizace se projevuje i v apolitickém prostoru jako je sport.

Zkratkovité myšlení, “čtení myšlenek”, odmítání diskuze a jiného názoru…

Emoce jsou připisovány druhým - účíme mladé obviňovat druhé za své vzbouřené emoce a nutit okolí, aby je ve mě nevyvolávali… Jenže to je cesta do pekla.

Naše mládež vyrůstá v těžkém období silného neklidu – což umírající starý a rodící se nový svět je. 

Žijí ve strachu, že přijde válka, pandemie, klimatická apokalypsa. Do jejich vývoje bylo výrazně zasaženo pro mnohé v tom nejkritičtějším období – neboť v pubertě a i dříve samozřejmě dítě prochází silnými vývojovými krizemi, které jsou úzce spjaté se sociálním prostředím, sociální odolností, socializací, hledání sebe sama. 

Doba kovidová byla zločinem na našich dětech.

Digitální svět znesnadňuje orientaci v informačním poli, vážná témata je po nezajímají, nerozumí obsahu, významu. Mají problém s pozorností, zájmem o těžká témata.

Nic z toho, co tady píšu, nikdy neplatí pro všechny. Ale jde o dominantní směr v současném myšlení mladých, psychologové jsou si toho vědomi, a nejde to už popřít.

Způsob učení ovlivňuje i způsob myšlení. Například se ví, že pokud dítě nepíše rukou, ale na počítači, zapojuje úplně jiná mozková centra – dochází k narušení psychomotorického vývoje, což samozřejmě ovlivňuje i tvořící se myšlení. 

Myšlení je biologický, živý, dynamický proces, který je nejlépe ovlivnitelný vnějším prostředím. Neboť dítě není ještě ve vědomosti sebe sama, svobody, a zodpovědnosti která s tím jde ruku v ruce.

Zkušenost je totiž nepřenosná a srovnávání je nástrojem poznání.

Mladí jsou zdrojem inovativních přístupů a myšlenek - jen musíme spolupracovat a doplňovat se.

Současné vyznávání hodnot na úkor uspokojování základních potřeb je typickým příkladem myšlení, kognitivní piruety. 

Robert Maslow sestavil takzvanou pyramidu potřeb, z níž jednoznačně vyplývá, že nejdříve musím mít uspokojeny ty nejnižší – biologické potřeby. Až jsou uspokojeny nižší potřeby, je psychika připravená uspokojovat ty vyšší – jako jsou sebepřesahové hodnoty. 

Pojmy jsou vyprázdněné, zbaveny původního významu a nahrazeny novým. 

A tak se v myšlení mladých objevuje představa, že jediným prostředkem k míru je válka a mnoho dalších.

Proto je tak důležité, abychom se začali starat o to, v jakém prostředí naše děti vyrůstají, jaké vzory jim předkládáme k opakování.

Začneme se jako jednotlivci jako skupiny dospělých vzdělávat, jak správně vytvářet názor, postoj, jak je důležité se zajímat o prostředí a lidi okolo nás. Učme se, co jsou emoce, přesvědčení, jak nás to ovlivňuje a jak se naučit to používat konstruktivně.

https://www.youtube.com/live/3Y-8a_ZpyAQ?is=GmlkgnSPiYupZOxT 

▶