Absurdistán v České republice

Upozornění: Veškeré použité obrázky jsou ilustrační. Osoby, situace i rozhovory zachycené na obrázcích jsou smyšlené a slouží pouze k názornému přiblížení tématu. Nejedná se o fotografie skutečného zásahu ani o autentické výroky zaměstnanců České televize...

Absurdistán v České republice

Představte si člověka, který přišel o bydlení. Nemá vlastní byt, nemá dům, přespává na ulici, v noclehárně nebo u známých. Jeho jediným spojením s okolním světem je mobilní telefon. A teď si představte, že i takový člověk může mít zákonnou povinnost platit České televizi 150 Kč měsíčně. Neuvěřitelné? Přesto to současná právní úprava za určitých okolností umožňuje. Od 1. května 2025 se totiž televizní poplatek nevztahuje pouze na klasické televizory, ale také na chytré telefony, tablety a počítače schopné přijímat televizní vysílání. A je úplně jedno, jestli na mobilu Českou televizi skutečně sledujete. Rozhodující je technická způsobilost zařízení.

Kolik může člověk vydělávat, aby nemusel platit? Zákon č. 348/2005 Sb. umožňuje osvobození od televizního poplatku lidem s nízkými příjmy. Hranicí je 2,15násobek životního minima. Od 1. října 2026 činí životní minimum jednotlivce 5 500 Kč měsíčně. 5 500 × 2,15 = 11 825 Kč. To znamená, že jednotlivec s průměrným čistým měsíčním příjmem nižším než 11 825 Kč za předchozí kalendářní čtvrtletí může splňovat příjmovou podmínku pro osvobození. A pozor! Osvobození není automatické. Člověk musí svou situaci oznámit České televizi a požádat o osvobození.🤷🤣 To platí maximálně šest měsíců. Pokud jeho nepříznivá finanční situace pokračuje, musí osvobození znovu doložit.

A co lidé bez domova? Samotné bezdomovectví není v zákoně uvedeno jako samostatný důvod osvobození. Člověk bez domova, který má chytrý telefon, tedy může spadat pod poplatkovou povinnost. Pokud však splňuje příjmové podmínky a řádně požádá, může být od poplatku osvobozen. A právě zde vidím problém. Člověk, který řeší, kde dnes přespí, co bude jíst a jak přežije další den, má ještě myslet na přihlašování, formuláře, čestná prohlášení a opakované dokládání své finanční situace?

Neměl by systém zohledňovat také skutečné životní podmínky člověka, nikoliv pouze to, zda vlastní zařízení schopné přijímat televizní vysílání? Mobilní telefon totiž pro člověka bez domova nemusí představovat zábavu. Může být jeho jediným prostředkem pro hledání práce, komunikaci s úřady, kontakt s rodinou nebo přivolání pomoci.

Proto mám pár otázek: 

Je správné, aby zákon vůbec připouštěl vznik televizní poplatkové povinnosti člověku, který nemá ani střechu nad hlavou? Proč není samotné bezdomovectví důvodem k osvobození? A proč musí člověk v tíživé životní situaci opakovaně dokazovat, že splňuje podmínky pro osvobození?

Podle mého názoru by právo mělo chránit především lidskou důstojnost, nikoliv vytvářet další administrativní překážky těm, kteří už tak mají dost starostí s obyčejným přežitím. Protože společnost bychom neměli posuzovat pouze podle toho, jak se daří těm nejbohatším, ale také podle toho, jak zachází s těmi, kteří přišli téměř o všechno.

Ale to je jen jedna strana mince jednoho jediného města. Tu druhou...devadesáti procentní na počet obyvatel...Vám nabídnu zítra. 🙂